Část Na Západě popisuje přesun československé zahraniční akce do Paříže a Londýna, tedy do míst, kde se rozhodovalo o budoucím uspořádání Evropy. Masaryk ukazuje, jak postupně budoval pozici exilu v prostředí, které zpočátku nevědělo, co si o české otázce myslet, a kde musel neustále vysvětlovat, že rozpad Rakouska-Uherska není fantazií, ale realistickým politickým cílem. Jedním z hlavních témat je propaganda, kterou Masaryk chápe jako systematické, trpělivé a poctivé vysvětlování českého programu. Zdůrazňuje, že úspěch nezajistila velká gesta, ale každodenní práce: přednášky, články, osobní jednání a získávání tisku. Propaganda podle něj nesmí lhát ani přehánět — důvěra je cennější než efektní fráze. Výrazná je i nedůvěra Západu, kterou musel exil překonávat. Dohodové státy chtěly mít jistotu, že československá reprezentace skutečně zastupuje celý národ, a žádaly neustálé ověřování postojů doma. Masaryk proto buduje mezinárodní legitimitu vznikajícího státu. Masaryk zároveň popisuje boj s rakouskou a německou propagandou, která na Západě působila intenzivně a účelově. Exilová diplomacie musela tyto vlivy neutralizovat, ukazovat jejich manipulativnost a nabízet západní veřejnosti věcnou alternativu. Československá akce tak vzniká i jako protiváha cíleným dezinformacím. Celá čtvrtá část válečných Masarykových pamětí vykresluje Západ jako prostředí, kde rozhoduje veřejné mínění, tisk a parlamenty. Masaryk zde ukazuje, že úspěch československé věci nebyl dílem náhody — byl to výsledek trpělivé práce, diplomacie, promyšlené propagandy a postupného získávání důvěry u států, které měly možnost určit poválečný svět. TGM: Světová revoluce čte: Vladimír Vokál délka: 1 hod 54 min velikost: 130 MB