
Příklad Masarykova Světová revoluce patří k nejdůležitějším pamětem 20. století. Nejde jen o rekapitulaci politických činů a jednání, ale o hlubokou intelektuální výpověď o smyslu českých dějin.
Zaznamenává dramatický přelom let 1914–1918, kdy se hroutí starý svět monarchií a rodí se nový – demokratický, sebevědomý a morálně zakotvený.
Přinášíme první dvě kapitoly: „Kšaft Komenského“ a „Roma Aeterna“. Posluchač v nich sleduje Masaryka v rozhodujícím okamžiku – když opouští Rakousko-Uhersko, aby začal organizovat zahraniční odboj a připravoval vznik samostatného státu.
„Kšaft Komenského“ navazuje na duchovní tradici českého humanismu a chápe ji jako mravní závazek. Masaryk zde znovu definuje pojem národa – nikoliv jako etnické společenství, ale jako společenství mravní a kulturní odpovědnosti. Nešlo mu o pouhou emancipaci Čechů, ale o vznik demokratické republiky, která obstojí i v měřítku evropských dějin.
Ukázka zde:
https://www.youtube.com/watch?v=p39GS1rwYuM&t=23s
V kapitole „Roma Aeterna“ se filozof proměňuje v politického vizionáře. Kontrastuje antické ideály trvání a řádu se zkažeností rakouské monarchie a formuluje nový étos republiky – založený na svobodě, vzdělání a odpovědnosti. Řím i Komenský se pro něj stávají dvěma pilíři západní civilizace, které má nová československá státnost rozvíjet.
Masarykův jazyk je přemýšlivý, místy vášnivý, vždy ale přesný. Neopírá se o patos, ale o morální argument. Z audioknihy tak nepromlouvá jen politik, ale člověk, který se učí věřit v sílu pravdy i v beznaději válečných let.